tel.: 572 551 250knihovna@knihovnabbb.cz

Požár a drancování synagogy

Požár a drancování synagogy v Uherském Hradišti

Vytržený list z historie Knihovny B.B. Buchlovana

V souvislosti s probíhající dostavbou dnešní Knihovny B. B. Buchlovana dnes zalistujeme v archivním materiálech jak uherskohradišťského hasičského sboru, tak v materiálech státního okresního archivu, které nám přiblíží dramatické události, jež se udály v roce 1941 a jejichž důsledkem bylo zničení této budovy, tehdejší židovské modlitebny.

Jen na okraj připomeňme, že zdejší obyvatelé židovského náboženství měli svou první modlitebnu na Svatojiřské ulici v tzv. Křivánkově domě čp. 151 a poté na Mariánském náměstí čp. 44. Základní kámen synagogy (dnešní knihovny) byl položen 7. června 1875, přičemž tehdejší hlavní řeč vedl bzenecký rabín. Konečných stavebních úprav, stavby kopule, se modlitebna dočkala roku 1904.

V uvedeném roce 1941 byla zničena jak fašistickými orgány, tak za vydatné pomoci proněmecky a protižidovsky orientovanými obyvateli města - českými fašisty a "vlajkaři". Výmluvně o této události vypovídá dobové hlášení okresnímu úřadu z 23. června 1941, které zapsal velitel četnické stanice, vrchní strážmistr Maxa a které je uloženo ve Státním okresním archivu v Uh. Hradišti:

"Hlásím, že dne 22. června 1941 po 21. hod. přijelo do Uh. Hradiště nákladní auto, na kterém bylo 20 SA mužů v uniformách. Zastavili u židovského templu, kde seskákali z auta a obsadili ulice kolem templu. Několik SA mužů vypáčilo železnými tyčemi hlavní vchod, kde vnikli a počali demolovati. Ihned však odejeli, takže jejich jména nejsou známa, až na Svatopluka Froňku z Uh. Hradiště, který od plenění byl pořezán na ruce a krvácel, což ukazoval a sdělil policejnímu strážníkovi Jaroslavu Dostálkovi.

Sa muži za malou chvíli odejeli i s autem a venku již čekali členové ČNTS - Vlajka - jmenovitě Václav Rybka a František Jakerle ml. z Uh. Hradiště, kteří přijeli ze schůze Vlajky od sv. Antoníčka v Blatnici, kde jich bylo asi 20 osob v uniformách (vysoké černé botky, černé košile s vázankami, bez kabátů). Václa Rybka a František Jakerle ml. vnikli dovnitř, přičemž pobízeli i jiné přítomné k plenění. V židovském templu nejenže bylo pleněno a demolováno za úplného zatemnění, nýbrž tam bylo loupeno, a to psací stroje, peníze, vnitřní zařízení a oděvy sloužící k náboženským úkonům.

Hlídka zdejší četnické stanice, která se dostavila namísto plenění o 22. hod na telefonické sdělení policejního strážníka Jaroslava Dostálka, zjistila, že v židovském teplu jest více osob, které dosud plení. Byl ihned uzavřen hlavní vchod, vyžádána hotovost četnického pohotovostního oddílu v Uh. Hradišti, jejíž příslušníci se také ihned na místo činu dostavili. V budově bylo zastiženo při plenění 53 osob. Z toho 31 mužů a 22 žen. Byli všichni orgány Gestapa zatčeni a za součinnosti četnictva dodáni do vazby krajského soudu v Uh. Hradišti. Škoda demolováním, loupením a krádeží činí asi 500.000 K.

Karel Mazůrek, bytem v Uh. Hradišti, udal, že viděl, když dne 22. června po 21. hod. přijeli k židovskému templu nákladním autem SA, jak vypáčili dveře, kde vnikli dovnitř. Za chvíli pak odejeli a venku čekali členové Vlajky, kteří vnikli dovnitř a počali i s jinými osobami demolovati a krásti. Karel Mazůrek viděl, jak Josefa Blahová z Uh. Hradiště si přinesla z domu sekeru, kterou pak plenila vnitřní zařízení. Dále viděl, jak obchodník František Kopecký z Uh. Hradiště odnáší kněžský oděv a jak Karel Vlachynský z Mařatic odnáší židle. Mimo to viděl mnoho jiných osob, které ve tmě nemohl poznati, jak odnáší z templu různé svršky.

Stanislav Kovářík, bytem Uh. Hradiště, který jest ponocným, našel o 23. hod. dne 22. 6. v městském parku na chodníku 2 psací stroje, a to Royal a Continental, které byly odcizeny v židovském templu a pohozeny v parku, když bylo známo, že se budou prováděti prohlídky. Další psací stroj byl odcizen. Nalezené stroje jsou uloženy na policejní strážnici v Uh. Hradišti.

Podrobnosti vyšetřování nejsou známy vzhledem k tomu, že případ dále vyšetřuje Gestapo v Uh. Hradišti. 

Případ byl telefonicky hlášen ZČV Brno dne 23. 6. 1941 o 0.40 hod..."

Se všeobecnou vzrůstající nenávistí vůči židovským spoluobčanům a v důsledku toho, že se nepodařilo napoprvé synagogu úplně zničit, se opakoval tentokrát žhářský útok hned 12. srpna téhož roku, o kterém se dovídáme z hradišťské hasičské kroniky, z pera hasičského jednatele Rudolfa Vaňka. Aktéry události byli tentokrát pravděpodobně jen již známí uherskohradišťští fašisté.

"...O půl páté hodině ráno zpozoroval velitel br. Vincenc Raštica, že se valí kouř ze židovského templu. Ihned učinil poplach požárním telefonem a odebral se do zbrojnice. Cestou vzal sebou br. Lekeše a Sandrmana od fy. Brabec. Pak zalarmoval oba bratry Procházky, Josefa a Miroslava. Postupně docházeli další bratři: podvelitel Fr. Hertl, Jančář, zbrojíř Podlas, četaři Tabáček a Kostka, Tláskal, ve zbrojnici měl službu br. četař Valehrach. Jako první pomoc vyslal br. velitel V. Raštica bratra zbrojíře Podlase s br. Lekešem a Sandrmanem s hydrantovým vozíkem č. 2, aby ihned k hašení použili hydrantu. Bratr Kostka dal do chodu stroj a po několika minutách vyjela autostříkačka za řízení podvelitele Fr. Hertla k moravnímu sjezdu za gymnasiem. O čtvrť na 6 hod. byla stříkačka včetně telefonní linky připravena k práci. Autostříkačka vysála vodu a čekala. Jelikož požár zdolal první pomoc br. Podlase, autostříkačka nezasáhla. Za jízdy první pomoci na požářiště potkal br. zbrojíř Podlas finančního německého úředníka, který nesl nějakou nádobu v ruce a pravil: Jen pomalu, to ještě moc nehoří. Při příjezdu k požáru byli uvnitř přede dveřmi pan Řičica a jeho kamarád Kunze, finanční úředník. Na chodníku stál bratr Doležálek, policejní strážník, který došel po telefonickém hlášení. Když se objevil bratr Podlas, řekl některý z nich: Hergot, hasiči jsou už tu. Pan Řičica řekl br. Podlasovi: Podlasu, tam v tom koutě jsem to první zapálil, tam sedával rabín. Nehaste to, je to plné štěnic a shnilé. Zanedlouho se dostavil úředník Gestapa p. Moser, který se ptal, proč se oheň nehasí. Bratr Podlas mu řekl, co nařídil p. Řičica. Pan Moser na to pravil: Jenom to haste, je škoda dřeva. Za chvíli pak byl požár uhašen."

Zničené ruiny židovské synagogy byly poté zakoupeny městem za 30.000 K s tím, že přijde k jejich demolici. Osudy stavby se ale po válce vyvíjely jiným směrem a dnes je tato budova jednou z ozdob našeho města.

Připravil Bořek Žižlavský
​Archivní materiály vyhledal Jan Rajzl

ŽIŽLAVSKÝ, Bořek; RAJZL, Jan: Vytržený list z historie Knihovny B. B. Buchlovana. In: Zpravodaj města Uherské Hradiště, č. 9, září 2004, s. 12-13.

Mohlo by vás zajímat
Na co se můžete těšit
Právě probíhající

Tipy na nákup

Napište nám, které tituly byste rádi uvítali v nabídce našich oddělení.

Zajímavé odkazy
Naši partneři